Aktuality

Nejnovější příspěvky školy

Jak se cítí ten, koho nikdo nevidí?

Program Semiramis v 7. D

V pátek 13. listopadu 2026 za námi opět přijely lektorky z Centra primární prevence Semiramis. Tentokrát jsme se věnovali tématu, které je ve školním prostředí velmi důležité – šikaně.

Setkání začalo jako obvykle seznamovací aktivitou. Lektorky k nám jezdí vždy ve dvojici a tentokrát se jedna z nich obměnila, takže jsme měli příležitost poznat novou paní lektorku. Děti si stejně jako při každém setkání napsaly kartičky se jmény, aby je lektorky mohly správně oslovovat.

Hlavní částí programu byla aktivita, při které si žáci mohli vyzkoušet, jaké to je ocitnout se v roli člověka, kterého ostatní přehlížejí. Dvě spolužačky byly vybrány a poslány za dveře. Jejich úkolem bylo po návratu komunikovat s ostatními. Zbytek třídy však mezitím dostal jasný pokyn – nebavit se s nimi a ignorovat je. Odpovídat jim směla pouze paní učitelka. Během několika minut tak děti mohly zažít, jaké to je, když si jich ostatní nevšímají. Zároveň si uvědomily, jak se člověk může cítit v roli toho, kdo ubližuje, i toho, kdo takovému jednání pouze přihlíží.

Na tento zážitek navázala další aktivita. Třída se rozdělila do tří skupin – agresoři, oběti a přihlížející. Každá skupina měla za úkol sepsat pocity, které člověk v dané roli prožívá.

Cílem programu bylo ukázat, že šikana nemusí začínat pouze fyzickým násilím nebo nadávkami. Někdy stačí, když se s někým přestaneme bavit a dáme mu najevo, že do kolektivu nepatří. Žáci si tak mohli uvědomit, jak bolestivé může být vyloučení z kolektivu a že ignorování dokáže ublížit stejně jako nepříjemná slova.

Důležitým zjištěním bylo také to, že přihlížející nejsou jen nevinnými diváky. Svým mlčením mohou šikanu podporovat, ale stejně tak ji mohou pomoci zastavit – například tím, že se proti nevhodnému chování ohradí, zastanou se spolužáka nebo se obrátí na dospělého.

Lektorkám děkujeme za zajímavý a poučný program a těšíme se na další setkání.

 

AM

Tags